Krymská válka

Krymská válka, při níž v letech 1853 - 1856 střetlo Rusko s Anglií, Francií, Tureckem a Sardinií o přístup ke středomořským úžinám Bospor a Dardanely, je klasickým příkladem snahy několika odvážných jednotlivců o zlepšení péče o oběti válek. Je pozoruhodné, že se tito dobrovolníci objevili nezávisle na sobě na obou stranách válečného konfliktu - na straně ruské armády chirurg Nikolaj Ivanovič Pirogov a skupina ošetřovatelek v čele s legendární Dášou Sevastopolskou, na straně anglické armády Florence Nightingalová se skupinou anglických dobrovolných ošetřovatelek a Mary Seacoleová.

Pirogov využil v Krymské válce svých zkušeností vojenského chirurga z roku 1847 z kavkazských bojišť. V roce 1854 odešel do Sevastopolu, kde v čele vyškolených dobrovolných sester po dobu deseti měsíců ve dne v noci sloužil raněným. S evakuovanými dokonce nocoval pod širým nebem, zasahoval obětavě v dešti kulek a granátových střepin. Jako první organizoval na bojištích dobrovolné zdravotnice a na odsunových cestách zřizoval zdravotnické stanice.

Na počátku cesty Florence Nightingalové na frontu Krymské války stál článek londýnských Timesů, v němž válečný zpravodaj popisoval hrůzné podmínky, v jakých zde žijí zranění a nemocní vojáci. Britský ministr války lord Herbert se obrátil na Florenc Nightingelovou, která již měla v Anglii jméno jako dobrovolná ošetřovatelka, se žádostí, aby v této tíživé situaci pomohla.
Dva dopisy se tehdy minuly, neboť Nightingalová zmíněný článek četla také a současně nabízela svoji pomoc. Vybrala pečlivě dalších 24 dobrovolnic a vypravily se do Istanbulu, kde v obrovských kasárnách nalezly 18.000 zraněných a nemocných vojáků ve skutečně otřesných podmínkách. Později k nim přibylo ještě dalších 50 dobrovolnic a Florence v krátkém čase zorganizovala na svou dobu přímo skvělou nemocniční službu. V ovzduší naplněném utrpením a smrtí pracovala stejně jako na druhé straně fronty Pirogov, nepřetržitě dny a noci.
Nightingalová byla i praktická žena - usilovala nejen o ošetřování raněných a nemocných, ale dbala také na řádné vytápení i správný chod kuchyně. Úmrtnost se výrazně snížila bezprostředně po zavedení základních hygienických zásad. Nemocní a ranění vojáci jí zbožňovali - nazývali jí "dámou s lampičkou". Byl to vlastně olejový kahan, který se později stal symbolem péče o raněné a nemocné a ještě po 100 letech se ocitl např. i na broži zdravotních sester.
Florence spávala jen čtyři hodiny denně. Podlomené zdraví nedokázalo odolávat neustálému vypjetí a při velké epidemii cholery jí sama onemocněla. Našla však v sobě tolik chuti k životu, že chorobu překonala a s ještě větší energií se vrhla do další ošetřovatelské péče.

Pirogov i Nightingalová položili základy dobrovolné ošetřovatelské péče o raněné a nemocné vojáky na bojištích. Dokázali, že to jde zorganizovat. K tomu, aby však vznikla mezinárodní dobrovolná zdravotnická organizace, musel přijít třetí nadšený dobrovolník - švýcarský obchodník Henri Dunant.

Zdroj: Mgr. Josef Švejnoha; Historie Mezinárodního ČK